Pálení, svědění a výtok jsou to nejmenší zlo, které tě může potkat, když používáš tradiční produkty intimní hygieny. Nenapadlo vás někdy, proč výrobky používané během „těch dnů“ nemají na obale uvedené složení? Proč intenzivně voní, i když se výrobci ani slovem nezmiňují o škodlivých vonných látkách použitých při jejich výrobě? A nakonec – proč se vlastně do vložek a tamponů pumpují vůně? Záleží koncernům na pohodlí žen používajících jejich výrobky, nebo jde o něco úplně jiného?
Kdysi neměly dospívající dívky při výběru pomůcek pro zvládnutí menstruace příliš velkou možnost volby. K dispozici byly pouze vložky a tampony. Uvědomuji si, že vložky mají své příznivce i odpůrce. Totéž ostatně platí i pro tampony.
Na trhu máme několik předních výrobců vložek a tampónů. Předpokládám, že právě po jejich produktech saháte nejčastěji. Jsou ale skutečně bezpečné a můžeme je používat bez obav?
Pravděpodobně si myslíte, že v bavlně, ze které se vyrábějí vložky a tampony, nemůže být nic toxického. Pokud ano, nejste výjimka. Mnoho žen se domnívá, že vložky a tampony jsou zcela bezpečné, pokud se používají správným způsobem, a že jediná špatná věc, která se může stát, je syndrom toxického šoku (TSS). Závažný omyl…
Výroba vložek a tamponů je škodlivá nejen pro člověka
Pesticidy, dioxiny, barviva – právě tyto látky obsahují běžně dostupné vložky a tampony. Jak se tam ale dostaly?
Odpovědí je bavlna, ze které se výše zmíněné hygienické výrobky vyrábějí. Protože není ekologického původu, výrobcům nezáleží na tom, aby ji drželi dál od dráždivých chemických prostředků používaných v zemědělství. „Ačkoli světová plocha pěstování bavlny tvoří jen 3 % veškeré orné půdy na světě, spotřebuje až 25 % všech prostředků na hubení hmyzu, herbicidů, defoliantů a umělých hnojiv.“ Zdroj: [KLIK] Všechny tyto chemikálie pak můžeme najít v vložkách a tamponech, které používáme.
Pěstování bavlny na hygienické výrobky představuje vážné riziko nejen pro osoby, které je používají, ale také pro samotné životní prostředí a pracovníky na plantážích. „Pěstování konvenční bavlny může vést k vyčerpání půdy v okolí polí, ke ztrátě biodiverzity daného regionu, k otravě vody a také k desertifikaci půdy.“ Zdroj: [KLIK] Pěstování této rostliny rovněž přispívá k mnoha onemocněním pracovníků a obyvatel žijících v okolí plantáží.
K výrobě vložek a tamponů se používá také syntetický hedvábný materiál získaný z celulózy, přesněji ze dřeva a papírové hmoty. Aby se dosáhlo požadované barvy hmoty (tedy sněhově bílé), bělením se opakovaně používá čistý, levný chlor. Během tohoto procesu se uvolňují dioxiny, tedy toxické látky s karcinogenním účinkem. Oslabují organismus a vedou k neplodnosti a nevratnému poškození plodů u zvířat. Podle výrobců je bělení chlorem nezbytným krokem, protože hmota získaná z celulózy má šedý odstín. Bílá si většina z nás spojuje se sterilností, a možná právě proto výrobci usilují o dosažení takového odstínu. Nabízí se však otázka – jestliže se oblečení prané v bělidlech na bázi chloru po několika praních ničí, jak asi ovlivňuje náš organismus chlorovaná bavlna použitá při výrobě vložek a tamponů? Odpověď je asi zřejmá…
Plast proti protečení ztěžuje dýchání!
Kromě výše uvedených látek se při výrobě vložek a tamponů používají také polymery, včetně polyetylenu a polypropylenu, lidově nazývané plast. Příjemný povrch tamponu nebo vložky ve formě síťky není nic jiného než právě plast. Přestože poskytuje určitý komfort, v kombinaci s krví představuje ideální živnou půdu pro rozvoj bakterií zlatého stafylokoka a streptokoka, které přispívají ke vzniku nepříjemného zápachu, infekcí a alergií. Kromě toho mohou vést i k rozvoji syndromu toxického šoku (toxic shock syndrome), který ohrožuje život.
Glyfosát v bavlně – bezpečný, nebo karcinogenní?
Samotný název glyfosát vám možná moc neřekne, ale Roundup už většina z vás určitě zná. „Je to obchodní název neselektivního herbicidu obsahujícího jako účinnou látku glyfosát, vyráběného od roku 1974 koncernem Monsanto.“ Zdroj: [KLIK] Roundup je dostupný v různých koncentracích a jeho hlavním úkolem je ničení plevele. Používá se také na bavlníkových plantážích. Vzhledem k tomu, že se rozpouští ve vodě a dlouho přetrvává v prostředí, představuje vážnou hrozbu pro vody, organismy v nich žijící a hospodářská zvířata.
Zmiňujeme tuto látku, protože se o ní v poslední době hodně mluví. O glyfosátu a jeho škodlivém působení na lidský organismus se svět dozvěděl díky výzkumům provedeným na univerzitě v La v Argentině. Ukázalo se, že se vyskytuje nejen ve vložkách a tamponech, ale i v vatových tamponech, obvazové gáze a papírových kapesníčcích. Pracovníci laboratoře jej objevili až v 85 % zkoumaných vzorků založených na GMO bavlně. Navíc v 62 % vzorků byl nalezen kyselina aminomethylfosfonová (metabolit glyfosátu), která je až 1000krát toxičtější než samotný glyfosát.
Proč je glyfosát tak škodlivý? Výzkumy ukázaly, že způsobuje vrozené vady u žab a kuřecích embryí. Patří mezi ně poškození míchy a ledvin, zpomalení vývoje mozku a deformace lebky. Monsanto – výrobce přípravku Roundup – s tímto názorem samozřejmě nesouhlasilo.
Toxikologické výzkumy prováděla také Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny OSN, která spadá pod Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). V roce 2011 zveřejnila zprávu, v níž označila Roundup za prostředek „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“. Zástupce Koalice pro zdraví a životní prostředí HEAL také uvedl, že může způsobovat ztukovatění jater. Opačný názor má však Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA, poradní orgán Evropské komise), který prohlásil, že je zcela bezpečný a není důvod k obavám.
Kvůli rozdílným názorům se Evropská komise obrátila na Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA) s žádostí o zveřejnění konečného stanoviska k škodlivosti Roundupu. Vydala také dočasný souhlas s používáním tohoto herbicidu do konce roku 2017, a to navzdory zjevné neshodě členských států. Mezitím se ukázalo, že „8 z 24 firem žádajících o povolení, včetně Monsanta, předložilo specifikace pro glyfosát, které nebyly podloženy toxikologickým hodnocením. Jinými slovy, předložená data se týkala látek odlišných od těch, které tyto podniky ve skutečnosti zamýšlejí prodávat.“ Zdroj: [KLIK] Kdyby nevyšla najevo tato fakta, Evropská komise by prodloužila smlouvu na používání glyfosátu, která vypršela v červenci 2016, o dalších 15 let.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) letos v březnu přiznala, že glyfosát je látka nebezpečná pro oči a z dlouhodobého hlediska škodlivá pro mořský život, nicméně neexistují dostatečné vědecké důkazy o tom, že je karcinogenní. Rozhodnutí bylo vydáno přesto, že ECHA měla na výzkum čas až do konce tohoto roku. Naštěstí mezitím (přesně od 25. ledna) začalo až 38 evropských organizací na ochranu zdraví a životního prostředí (včetně Greenpeace) sbírat podpisy pod občanskou iniciativou za zákaz používání glyfosátu. „Unijní organizace na ochranu zdraví a životního prostředí požadují zřízení zvláštní komise, která prověří, zda výrobce glyfosátu nemanipuloval se zprávami týkajícími se škodlivosti této látky. Je to důsledek tzv. aféry Monsanto Papers, která vypukla, když v březnu soudce amerického federálního soudu zveřejnil interní korespondenci firmy a e-maily, které si koncern vyměňoval se státními úředníky. Z dokumentů vyplynulo, že koncern najímal tzv. ghostwritery (anonymní autory), aby napsali vědeckou zprávu o škodlivosti glyfosátu pro zdraví. Tuto zprávu pak podepsali pouze nezávislí vědci.“ Zdroj: [KLIK]
Unijní organizace mají rok na to, aby shromáždily minimálně 1 milion podpisů podporujících tuto iniciativu. Aby to nebylo tak jednoduché, musí ji podepsat obyvatelé alespoň sedmi z 28 zemí Evropské unie. Jeden absurdní požadavek stíhá druhý… Unie má zjevně problém, zatímco v Kalifornii je od 7. července glyfosát již uveden na seznamu karcinogenních látek. Monsanto s tím samozřejmě nesouhlasí a hodlá se odvolávat. „Nová zpráva toxikologa dr. Petera Clausinga navíc odhalila, že orgány EU porušily vlastní pravidla a odmítly důkazy o tom, že glyfosát je karcinogenní, aby mohly dospět k závěru, že tato chemická látka rakovinu nevyvolává.“ Zdroj: [KLIK]
Škodlivé vonné látky ve vložkách a tampónech. Proč se do nich přidávají?
Mohlo by se zdát, že výrobci vložek a tamponů používají parfemaci, aby svým výrobkům dodali příjemnou vůni. Ve skutečnosti to však dělají proto, aby zakryli pach všech chemických látek použitých při výrobě bavlny. Tyto chemikálie mohou při kontaktu se sliznicí také vyvolat nepříjemné potíže, jako jsou opruzeniny, podráždění a alergie. Sliznice je totiž velmi jemná a polopropustná, a proto všechny toxiny použité při výrobě tamponů a vložek snadno pronikají do hloubky našeho organismu. Intimní hygienické produkty se parfemují ještě z jednoho důležitého důvodu. Chemie má za úkol „skrýt“ bakterie, které na ně usedají ve fázi balení. Bohužel, navzdory všeobecnému přesvědčení nejsou vložky a tampony čisté ani sterilní. Výrobci je totiž nepodrobují dezinfekci, protože ta by mohla zhoršit jejich savost.
Nejhorší však je, že výrobci nemají povinnost uvádět na obalech podrobné informace o tom, z jaké bavlny je daný produkt vyroben a jakými látkami byl ošetřen. Doufáme, že se to jednou změní. V této oblasti však stále chybí odpovídající právní regulace, které by ukončily nepoctivé praktiky koncernů. Ačkoli na druhou stranu – kdyby to po nich najednou bylo vyžadováno, je možné, že by se od pravdy odchylovali podobně jako již zmíněná firma Monsanto.
Eko alternativa k tradičním prostředkům intimní hygieny
Po seznámení se se všemi fakty o škodlivosti produktů intimní hygieny je dobré vědět, že existuje alternativa ke klasickým vložkám a tamponům. A není jen jedna:
- Vložky a tampony z organické bavlny
- Vložky a tampony na opakované použití
- Menstruační kalíšky
- Menstruační houbičky
Na základě článku z https://toksycznakosmetyczka.blogspot.com/
